Chrámy a sakrální stavby Kremlu
Kreml za všech dob zastával nejen funkci centra politického, ale také duchovního. Dokladem toho jsou nádherné sakrální stavby, které tu v průběhu věků vznikaly. Prvotní impuls k jejich výstavbě dal car Ivan III. Chtěl prostřednictvím skvostných chrámů demonstrovat svoji impozantní sílu, zahrnující nejen moc světskou, ale i duchovní. Přál si, aby tyto kremelské chrámy vytvořily jakýsi „třetí Řím“.
Zvonice Ivana Velikého - nejvyšší stavba Moskvy
Vznikla z popudu cara Ivana III. jako symbol všeobjímající a jediné správné křesťanské víry. Stavba byla skutečně natolik impozantní, že se jí začalo říkat „hořící svíce.“ Dokončena byla v roce 1600 za vlády cara Borise Godunova a bylo ustanoveno, že ji žádná jiná stavba v Moskvě nesmí převýšit. Budovu zvonice projektoval architekt Bon Frjazin. Je to osmihranná stavba o třech podlažích, z nichž každé má otevřené arkády. Věž je vysoká 81 metrů. V přízemí jsou prostory Klimakova kostela.
Chrám Blagověščenský (Zvěstování Panny Marie)
Založen byl roku 1485, v době rozsáhlých přestaveb Kremlu. V polovině 16. století však vyhořel a při následných opravách byl také rozšířen. Tehdy se mu začalo říkat chrám „Zlatem pokrytý“, protože jeho čtyři dodatečně přistavěné kaple a devět kupolí se ve slunečních paprscích odráželo zlatým leskem. Interiér chrámu je bohatě a nákladně vyzdoben, podlaha je např. dlážděna acháty a rudým jaspisem. Uvnitř se také nachází neobyčejně vzácný a krásný první ruský ikonostas. Tento nádherný chrám, jehož kupole vznešeně ční nad Kremlem, byl místem pořádání svateb a křtin carské rodiny.
Kostel Rizpoloženija (Uložení roucha Panny Marie)
Založen byl zároveň s chrámem Zvěstování v roce 1485. Narozdíl od něj je však vybudován v uměřeném a skromném stylu. Jeho jednoduchá, lidová architektura, je doplněna pouze jednou kupolí. Interiér kostela zdobený krásnými freskami, je však díky své jednoduchosti velice půvabný. Oproti skvostným chrámům právě toto prostředí vyvolává skutečný pocit boží přítomnosti a vybízí k zastavení a modlitbě. Ke kostelu přináleží malé muzeum vystavující artefakty z doby, kdy byl Kreml sídlem patriarchů.
Archandělský chrám
Tento chrám byl určen za místo posledního odpočinku ruských carů. Založen byl v roce 1505 a vybudován podle návrhu italského architekta Alevisia Novi. Vznikl na místě původního kostela ze 14. století. Zasvěcen byl archandělu Michaelovi, ochránci moskevských panovníků a průvodci zemřelých. Chrám byl vybudován v tradičním ruském stylu. Má jednu hlavní a čtyři vedlejší stříbrné kupole. Fasáda je provedena ve stylu italské renesance. Portály z bílého vápence zdobí tradiční antické motivy, jako např. květiny, arabesky nebo bájná zvířata. V kontrastu k velkolepému zevnějšku chrámu je strohý a jednoduše zařízený interiér. Stěny bohatě pokryté freskami, zobrazujícími pohřbené panovníky, působí smutným, tísnivým dojmem. Prvním z pohřbených v Archandělském chrámu byl Ivan Kalita (roku 1341). Posledním byl Fjodor Alexejevič, bratr Petra Velikého (vládl 1682 – 1725)..
Uspenský chrám (tzv. chrám Nanebevzetí Panny Marie)
Tento největší a nejskvostnější kremelský chrám byl vždy nejdůležitějším ze všech. Probíhaly zde korunovace, významná požehnání i jmenování metropolitů. Chrám byl náboženským centrem země. Zde byla uložena největší svátost pravoslavné církve – zázračná ikona Matky Boží z Vladimiru. Chrám byl založen koncem 15. století ke korunovačním účelům. Jeho stavbou byl pověřen italský architekt Aristoteles Fiovaranti, který měl navrhnout monumentální chrám hodný svého budoucího účelu. Tak vznikla budova propojující v sobě ruský styl i vliv italské renesance. Chrám má bohatě zdobený vstupní portál, jeho vrchol zdobí několik zlacených kupolí. Interiér je vyzdoben nespočtem vzácných ikon, na jejichž vytvoření se podílelo více než 100 malířů.
